I. VARIANTA



Ve své první variantě pracuji s typologií velkoměstského paláce, modelu typického pro období první
poloviny dvacátého století. Velkoměstský palác představuje časem prověřený koncept z pohledu udržitelnosti investičního záměru, vytěžení pozemku, funkčního využití, přístupnosti a technologie a adaptability konstrukce. Tedy všech principů, které bych ráda zohlednila ve svém návrhu.



Pro tyto komplexní stavby je podmínkou princip nájemního domu s individuálním zájmem investora (družstva), což se zároveň nevylučuje s cílem postavit obchodně prosperující stavbu. Víceúčelové využití (přítomnost všech typů aktivit – bydlení, práce a volného času) je strategií vedoucí nejen k zatraktivnění života místních obyvatel, ale vede i ke zmenšení podnikatelského rizika, tedy ekonomické nezávislosti na úspěšnosti jednoho typu aktivity nebo jednoho subjektu.
Pro velkoměstský palác je zásadní, aby obsahoval ve vyváženém poměru veřejné aktivity (obchody, kavárna, kulturní aktivity, co-working...) a aktivity soukromé (bydlení). Palác je tak využíván během celých 24 hodin, což má přímý dopad na veřejný prostor, kterému přináší přirozenou kontrolu.
Různorodost činností v jedné stavbě současně přináší sociální rozmanitost a volnočasové
aktivity mají vliv také na intenzitu využívání veřejných prostor v okolí.



Nepostradatelnou součástí typologie velkoměstského paláce je centrální hala / lobby / pasáž  s přirozeným osvětlením, která zapojuje stavbu do uliční sítě pomocí vnitřních ulic / pasáží. Jejich vnitřní klima není regulované, vstup do interiéru domu je volný, čímž je zaručena maximální přístupnost stavby a prostupnost ve městě.



Lobby přejímá charakter vnitřního náměstí, které je zásadní pro další pohyb všech uživatelů domu. Prakticky veškeré prostory v domě (kromě obchodních místností orientovaných přímo na fasádu) jsou přístupné skrze lobby paláce – obchodní prostory, kavárny, galerie, byty, kanceláře a společenské sály. Haly a pasáže se využívají také jako foyer sálu, což je rovněž jedním z nejefektivnějších řešení
vnitřního prostorového uspořádání. Lobby představuje významný element domu nejen pro jeho primární uživatele, ale i pro návštěvníky obchodních i volnočasových aktivit, a tvoří podstatnou síť vnitřních ulic a městských zkratek.



Nejvyšší patra umožňují výraznější prostory a řešení – výhledy, terasy, popřípadě i akcenty v podobě věží. V neposlední řadě si je třeba zmínit existenci veřejných aktivit v suterénu, kam se prakticky rozšiřuje potenciál parteru.



Domovní schodiště jsou rozmísťována tak, aby nezamezovala budoucí možné variabilitě prostor a v rámci půdorysu jsou rovnoměrně rozložena. Vstupy k dalším veřejným funkcím domu v mezaninu a suterénu jsou řešeny dodatečným samostatným schodištěm.



Díky posunutí domovních schodišť do centrálních poloh parcely je možno uliční fasády využívat zajímavěji (bez funkčně oddělených vstupů). Domovní schodiště jsou umísťována u světlíků, aby mohla být prosvětlena denním světlem a přirozeně odvětrávána.


Skeletový konstrukční systém je základním předpokladem pro adaptabilitu stavby.
Umožňuje vytvářet variabilní prostory, které se v rámci navržené prostorové struktury mohou
během času proměňovat. Jak ocelový, tak železobetonový skelet naplňují dlouhodobou životnost budovy.


Adaptabilita konstrukce je podmíněná dostatečnou výškou pater. Specifická pro
městské paláce je také jejich výšková hierarchie - parter má nejvyšší konstrukční výšku, následuje mezanin a teprve poté běžné (obytné) patro.






VÝHODY
- prostorová efektivita
- dlouhodobá životaschopnost
- pragmatické prostorové uspořádání
- funkční i dispoziční adaptabilita
- programová pestrost
- městská prostupnost
- nadčasová estetika

NEVÝHODY
- parter funkční pouze za předpokladu intenzivního využívání pasáže
- větší potenciál ve vertikálním propojení
- větší potenciál v řešení vnitrobloku s ohledem na místní specifika


Komentáře